Můj zdejší blog mně připomíná
Potkal jsem kdysi přítele an vece: „Poslyš, volala mně známá, že její dcerka potřebuje vědět, kdo napsal báseň „Šťastná spravedlnost," jestli bych se nepodíval na internet. Tak si otevřu google, tam já když něco hledám, napíšu a někdy i najdu, ale takovou informaci? Copak internet je nějaký znalec poezie? Samozřejmě nic nenašel, našel spoustu šťastných a spravedlivých stránek ale žádnou, která by byla oboje. Tak mi nezbývá, než se zeptat tebe, nevíš náhodou?“
A já mu odpověděl: „Bohužel, nemohu sloužit, ani mě nenapadá, kam to řadit, budu docela překvapený, až se to dovím, protože to spojení "šťastná spravedlnost" je pěkně ironické, spravedlnost nikdy nemůže být šťastná, protože je spravedlivá, a když je spravedlivá, tak nemůže nevidět křivdy, to musel vymyslet pěkně vykutálený hajzlík.“
Přítel stejně jako já má internet rád a tak jsem mu ještě řekl, že podle mě internet je jen přesně tak chytrý jako jeho uživatelé a přesně tak hloupý jako oni. Vždycky jsem se smál, když mně mladí přátelé - ctitelé internetových aktivit - tvrdili, že nepotřebují nic vědět, že si všechno najdou na internetu, jenže ve své zaslepené nevzdělanosti si neuvědomují, že tam najdou vše, co zajímá pouze je.
O tom, co zajímá lidi, kteří internet nepoužívají, tam není zmínky, ti se internetu stejně jako jiným veřejným zdrojům informací programově vyhýbají ve snaze nenechat se ovlivnit fakty pochybné kvality a původu. Kdysi jsem při práci dokonce míval na monitoru přilepenu vážně míněnou výstrahu: Nenech se zmást fakty!!!
Působím zde rok a něco. Vstupoval jsem na tyto stránky s pocitem, že si přečtu, o čem přemýšlí jiní lidé, co je baví a čím naplňují svůj čas. Kdysi jsem si čítával se zájmem některé své oblíbené blogery a stejně tak na oplátku s chutí popisoval jim, co se honí hlavou mně.
Poslední dny a týdny jsem jaksi nenašel sílu otevřít jediný z článků, jak jsou stránka za stránkou seřazeny. Jakoby se odsud odsunuli lidé, mající co říci a vybavení schopností to sdělit poutavě. A v nich celkem pochopitelně odešli lidé, kteří zase četli blogy, jako je ten můj. Asi jim stejně jako mně vadilo, že převažují bulvární články, obohacené o sprostoty a podpásovky. A navíc ta zmrzačená čeština. Odešli jak se říká po anglicku. Já tuhle cestu nevolím, vy, co mě čtete dodnes, si to nezasloužíte. Nepopírám, že nezanedbatelný a podstatný díl chyby může být ve mně, v mém programovém vyhýbání se věcem veřejným. Známý bonmot praví, že politika potřebuje slušné lidi, ale nemá nic, čím by je přilákala. Hluboká pravda.
Na tomto blogu začíná pro mě nepřijatelně převažovat jakási mně nepochopitelná bezzubá domobrana, jakási liga čistých a moudrých, bojující s nepřítelem, kterému je lhostejná. Který nemá ani tušení o jejím masturbaci připomínajícím snažení. Který nemá ani tušení o samotné její existenci. Trošku to její snažení připomíná plácání prknem do rybníka, všichni kolem jsou mokří, jen plácající suchý.
A tak tahle venkoncem směšná domobrana ve své uniformě nesmiřitelnosti s nešvary často dokonce bojuje mezi sebou, připomínajíc fotbalové rowdies, kteří také za nezájmu veřejnosti bojují na louce za městem pod cáry strakatých hadříků sami proti sobě. Čerta starého naší domobraně záleží na tom, zda jimi odhalený nešvar vnímá jako nešvar ještě někdo další. Naše domobrana si neuvědomuje, že demokracie je báječná věc, ale někdy dost bolí.
Připadám si zde v této chvíli příliš osamělý. Uvidím. Možná se sem někdy vrátím, možná přejdu jinam, možná si založím další vlastní stránky. Prostě uvidím. Díky všem za přízeň. Nashledanou.
Jiří Pospíšil
V žádné kuchyni
by neměla chybět myčka na nádobí, nejlépe nějaká sladká a mladá, která by na sobě měla jen zástěru a nic jiného.
Jiří Pospíšil
Byla krásná, byla milá…
Tahle slova Jiřího Suchého mě napadla, když jsem tu ženskou poprvé spatřil. Na první pohled na ní bylo všechno akorát, ale při bližším ohledání se to zvrtlo.
Jiří Pospíšil
Také si čtete na záchodě?
Na světě žijí jen dvě základní rasy lidí, žádná bílá, rudá či žlutá nebo černá plemena, jak nás učili v přírodopisu, lidstvo se dělí na dva základní druhy: Ty, co na WC čtou, a ty, co je za to srdečně nenávidí.
Jiří Pospíšil
Jsme opice chladného Boha.
Tahle věta mě napadla, když jsem četl lákání přítele k práci s hudbou na počítači. Psal tehdy: „Na počítači můžeš zkoušet komponovat třeba pro celý symfonický orchestr, nahrávat si sám klidně pětičlenný pěvecký sbor a pak si tam nastavit akustiku jako v chrámu. Dokonce si můžeš vybrat v kterém.“
Jiří Pospíšil
Kdybych žil ještě jednou,
dopustil bych se týchž hloupostí a chyb, ale snažil bych se je udělat dřív.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 376
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1239x