Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. února 2023 Vanda

Prodejna kusových ponožek – skvělý kšeft

12. 08. 2008 9:30:00
Každého z nás někdy opustil někdo blízký. I malé děti a zvířata bývají opouštěna, někdy na chvíli, někdy nafurt. Ponožky to dělají na furt a tak mám pro vás nabídku.

Někomu někdo zemřel, jinému utekl neznámo kam, někde chcípl pes a někoho opustil předmět jeho tělu bližší než ruka maminky. Stalo se mně to už tolikrát, že bych se vůbec nedivil, kdybych někde zaslechl žalm za ztracenou ponožkou. Nikoli ponožkami, ponožkou, singulár je správně. Nikdy se vám v pračce neztratí obě ponožky najednou, vždycky se v nestřežené chvíli do světa vydá jenom jedna, z páru větší individualistka.

Nejdříve jsem si myslel, že to má co dělat s chemickým složením materiálu, ponožky pečlivým rozborem svého nálevu v pračce zjistily, že je ve várce příliš málo běžného pracího prášku, neperoucího a nešetřícího barvy v takové míře, jako náš nový super extra, špíny se zbavíš. Prostě je tam málo kouzelného dědečka na tolik polyesteru nebo bavlny nebo z čeho se takové ponožky vlastně štrikují a statisticky podchycené vnímavé ponožky neobyčejně prostě mezi sebou vylosovaly jednu, která zachrání čistotu ostatních sester a spáchá rituální sebevraždu skokem do vypouštěcího hrdla. Leč musel jsem tuto možnost vyloučit, nenacházeje v sítku zdobícím ono hrdlo žádné mrtvolky malých nevinných ponožek.

Harakiri tedy ponožky s největší pravděpodobností nepáchají a přesto mizí. Z pračky vždycky vytáhnete jen jednu a po druhé se slehne buben.

Už jsem měl období, kdy jsem si kupoval třeba deset stejných párů a vyřazoval postupně děravá individua. Pravda byla, že jsem ke konci života té dávky měl páry poněkud nesourodých odstínů, jak se je podařilo zaprat v různých várkách prádla do poutavých jarních barevných nádechů. Nechtě chodit v ponožkách, které by vzbuzovaly v neznalém pocit, že jsem si při poslední návštěvě Nepálu nakradl modlitebních praporců, které dnes ve střední Evropě neznabožsky používám jako onuce, musel jsem tuto praxi opustit.

A tak po vzoru rozhazovačných buržoů dál kupuji každý pár jiný a každou osiřelou sestru, narodivší se původně z jednovaječných dvojčat, pohřbívám pečlivě do papírové hrobky od mých bot číslo 46. A nikdy, pravím nikdy, se mně zatím nestalo, že by se jednobuněčné sestry v hrobečku s třemi pruhy zase shledaly, jak se to stává v jednom dosti pitomém pořadu nejmenované televizní stanice, kde se shledávají lidé, kteří se původně neměli nikdy shledat. Kdosi v televizi vzal na sebe úlohu boha a zasahuje do osudů lidí, no věřili byste tomu, kdyby to nebyla pravda? Televize ex machina!

Obklopen osiřelými ponožkami, jsem přemýšlel a lámal si hlavu jako Sherlock Holmes, dokonce jsem se vedle kouření elegantní bryerky chtěl začít učit hrát na housle a šňupat kokain, abych se svému vzoru co nejvíce přiblížil, leč nesmírně zajímavá příhoda z dnešního rána mně zachránila život. Tedy soudím, že na kokainu bych vydržel déle než při hře na housle, protože všechny odolné povahy, co by byly odsouzeny k poslechu mé produkce, by dozajista prohlásily, že co se týče mé hudby, dávají přednost kočce, uvázané za ocas před okenní tabulí. Slabší povahy by zaútočily bez výstrahy.

Co se nestalo. Jdu dnes ráno parkem a kochám se jako pan doktor ve známém českém filmu. Zpravidla při své charakteristické chůzi mívám ruce složené na místě, kterému se česky libozvučně říká „za prdelí“ ale dnes mě něco nutkalo jimi volně komíhat podél trupu. Povšimněte si, že jsem to nadpřirozené puzení už cítil předem. Tak poslušen podvědomé touhy pilně komíhám a něco se mně začne žmoulat v podpaždí volně tempující pravé ruky. Nejdříve tomu nevěnuji pozornost, to se mně někdy stává, že nohavice nebo rukáv je jat nevysvětlitelnou touhou přemístit se na nezvyklé místo a tam pitomě povlávat. Když mně z krátkého rukávu polokošile však začal vylézat kus materiálu stejné barvy jako košile, zpozorněl jsem. Vždyť si prádlo skládám pravidelně a nikdy tam žádná podšívka nebyla. Vezmu ten šedý cucek do ruky a to mě podržte, šedému tričku se vylíhla šedá ponožka! Jedna, samozřejmě. Pravé podpaždí zrodilo ponožku, levé nic, nejspíš při nějakém prudkém pohybu potratilo, protože o návštěvě svého levého podpaždí u andělíčkářky nic nevím. Ale já nejsem hamoun, stačí přece mít jedno podpaždí plodné, většina lidí nemá ani to.

Moje modlitby byly vyslyšeny, sláva bohu na výsostech! Teď už jen stačí vysledovat, která trička jsou těhotná a jak se jim nejlíp rodí. A také si musím pohlídat, abych nevyseděl šotka jak hloupá Barka z jedné roztomilé pohádky. Takže kdybyste potřebovali nějakou jednotlivou ponožku, já vám ji vysedím a vylíhnu. Jen si řeknete barvu a velikost. Já obleču tričko dané barvy a velikosti, vyrazím do parku na to místo a už to pojede. A ve volných chvílích bych rodil fusekle do foroty. Jak říkám, to bude kšeft: Prodejna kusových ponožek.
Autor: Jiří Pospíšil | úterý 12.8.2008 9:30 | karma článku: 22.24 | přečteno: 1451x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Jsou slova pochopení a slova moudrosti, co pohání člověka vpřed

Nebuď jako ostatní a pochop, že právě ty jsi osobnost jaká se jen tak nerodí. Žij podle pravidel Boha ne podle pravidel, které chápeš jako pravidla lidí.

6.2.2023 v 9:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Snad každý má ve středním věku nějaké to trápení

,,Proč já se takhle svévolně trápím, proč tu stojím jak jelito s očima plnýma slz místo toho, abych se někde courala v nákupáku nebo zašla za kámoškou na kafe. Né, já opravdu nejsem normální.“

6.2.2023 v 6:22 | Karma článku: 24.88 | Přečteno: 1848 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Kašleme na chyby! Pravopis je pro kočku! Je???

Na Seznamu mě zaujal text Zuzany Válkové s názvem Čeština? Báječná, živá řeč. Strach z chyb a změn může být dědictvím 19. století, říkají lingvisté. která třem odborníkům z oboru lingvistika položila stejné otázky.

5.2.2023 v 19:23 | Karma článku: 15.22 | Přečteno: 332 | Diskuse

Alice Barešová

Do důchodu v 68 letech? Klídek, nás se to netýká.

Tak dnes jsem se zrovna u diskuzí v televizi vážně vyděsila. Prý se zase posune hranice na odchod do penze. To jsou tedy vyhlídky!

5.2.2023 v 17:45 | Karma článku: 21.37 | Přečteno: 648 | Diskuse

Gabriela Bretschneiderová

Spřízněné duše aneb nepřehlédni příznaky

Moje rada zní nepřehlédni svou spřízněnou duši, jiná totiž přijít už nemusí. Jak to poznat? Srdce napoví, ale rozhodně nenech do toho mluvit rozum ani domněnky.

5.2.2023 v 1:15 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 174 |
Počet článků 376 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1237
Miluje pravdu natolik, že si ji sám vymýšlí včetně citátů.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Každý má nějakou erotickou slabůstku či fetiš. Které patří mezi nejčastější?

Mít v sexuálních hrátkách nějakou více či méně podivnou „úchylku“, která nám dělá dobře, rozhodně není hřích. Je to...

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Zemřela zpěvačka Naďa Urbánková. Proslavila se hity Závidím či Drahý můj

Ve věku 83 let zemřela v pátek zpěvačka a herečka Naďa Urbánková, držitelka pěti Zlatých slavíků, interpretka hitů...